Fleece je lehká syntetická textilie, nejčastěji z polyesteru, která funguje hlavně jako izolační vrstva oblečení. Načesaný povrch v sobě drží vzduch a ten pomáhá udržet teplo. Zároveň fleece téměř nenasákne vodu a rychle schne. Proto ho potkáte v outdooru, armádním vrstvení i na člověku, který šel původně jen vynést koš a skončil na tříhodinové procházce.
Fleece je pletenina s mechanicky načesaným povrchem. Jemný vlas vytváří spoustu malých vzduchových kapes, které zpomalují únik tepla od těla. Polyester přitom absorbuje jen minimum vody, takže po navlhnutí schne rychleji než řada přírodních materiálů a zůstává použitelný i při vyšší aktivitě.
Jeho slabina? Vítr a déšť. Klasický fleece profoukne a déšť skrz něj také projde. Není vadný, jen po něm chcete něco, k čemu nebyl určen. Proto patří doprostřed vrstvení – pod softshell, membránovou bundu nebo jinou ochrannou vrstvu.
| Gramáž | Co od ní čekat | Kam s ní |
|---|---|---|
| 100 g/m² | Lehký, prodyšný, nepřekáží | Pohyb, přechodné počasí, lehká druhá vrstva |
| 200 g/m² | Rozumný kompromis mezi teplem a objemem | Běžná zima, outdoor, každodenní použití |
| 300 g/m² | Teplejší, silnější a samozřejmě objemnější | Větší zima, čekání, hlídka, nízká aktivita |
Vyšší číslo obvykle znamená víc tepla a víc materiálu. Neznamená automaticky vyšší kvalitu. Třístovka není „lepší“ stovka, stejně jako náklaďák není lepší osobák jen proto, že je větší.
Armády fleece nepoužívají proto, že vypadá takticky na Instagramu. Používají ho proto, že kombinuje izolaci, nízkou hmotnost a rychlé schnutí. Příkladem je americký systém ECWCS Gen III, kde se podle teploty a aktivity pracuje s lehčími i silnějšími fleecovými vrstvami.
A není to jen bunda nebo mikina. Fleece najdete na čepicích, nákrčnících, vložkách do rukavic i podšívkách. Prostě všude tam, kde chcete trochu tepla bez toho, abyste na sebe navěsili půl skříně.
Každý materiál má jinou práci. Merino dává smysl hlavně přímo na tělo – dobře pracuje s vlhkostí a méně zapáchá. Fleece je lehká a prodyšná izolace nad první vrstvou. Syntetická vata, například PrimaLoft, patří hlavně do zateplených bund a vest. Není potřeba vyhlašovat vítěze. Stačí použít správný materiál na správném místě.
Při praní syntetických materiálů se mohou uvolňovat mikrovlákna. Množství lze omezit šetrnějším praním, plnějším bubnem a případně filtrem na odpadní vodu z pračky. Takže ano, i pračka se dá používat s trochou rozumu.
Žmolky vznikají hlavně třením. Nejvíc dostávají zabrat místa pod popruhy batohu, vestou nebo tam, kde fleece dře o hrubší svrchní vrstvu. Kvalitnější materiály mívají anti-pilling úpravu, která žmolkování omezuje. Když už žmolky vzniknou, použijte strojek na textil. Netrhejte je ručně jako nervózní papoušek.
Fleece je jednoduchá a zatraceně praktická izolační vrstva. Hřeje, rychle schne, moc neváží a při pohybu je pohodlný. Pro většinu běžného použití dává největší smysl gramáž kolem 200 g/m². Lehčí fleece vezměte na aktivní pohyb, silnější do zimy a na situace, kdy spíš stojíte, čekáte a přemýšlíte, proč jste si nevzali něco teplejšího.
A ještě jednou, protože přesně víme, že se na to někdo stejně zeptá: funkční prádlo na tělo, fleece jako izolace a svrchní bunda proti větru a vodě.
Ne. Polyesterové vlákno sice téměř nenasákne vodu, ale fleecová pletenina déšť nezastaví. Jestli v něm stojíte v lijáku a jste mokří, fleece vás nezradil. Jen jste si spletli mikinu s pláštěnkou.
Běžný fleece ne. Existují větruodolné varianty, ale obvykle za to zaplatíte horší prodyšností. Něco za něco – bohužel ani tady nefungují cheat kódy.
Na aktivní pohyb většinou kolem 100 g/m², univerzál je zhruba 200 g/m² a 300 g/m² se hodí do větší zimy nebo při nízké aktivitě. Pokud koupíte třístovku na běhání do kopce a uvaříte se, reklamaci na fyzikální zákony bohužel nepřijímáme.
Ideálně na 30 °C, naruby, bez aviváže a bez sušičky. Jednoduché. Fleece nepotřebuje wellness pobyt, jen normálně vyprat.
