Vz. 60, lidově „Jehličky“, je československý polní stejnokroj s charakteristickým jemným čárkovaným maskovacím potiskem. V československé armádní výstroji se objevil v 60. letech a jeho podoba vycházela z tehdejšího vývoje ve státech Varšavské smlouvy. Dnes je zajímavý hlavně pro sběratele, reenactory a lidi, kteří mají rádi vybavení z doby, kdy slovo „digitální“ patřilo spíš k hodinkám.

V KOSTCE, PRO TY CO POZNÁVAJÍ MASKÁČ PODLE TŘÍ ČÁREK
Jehličky poznáte podle drobných krátkých hnědých čárek na šedozeleném až zeleném podkladu. Vzor byl zaveden v 60. letech a během 80. let už byl považovaný za zastaralý. Následoval vývoj a zavádění oděvu vz. 85 a po vzniku AČR později vz. 95.

Proč se mu říká Jehličky?

Název není oficiální marketingová kreativita. Vychází jednoduše z podoby potisku: po ploše jsou rozeseté drobné protáhlé čárky připomínající jehličí nebo krátké větvičky.

Potisk má rozbíjet jednolitou plochu uniformy bez velkých kontrastních skvrn známých z modernějších maskovacích vzorů. Na dálku tak působí mnohem jemněji než vz. 95.

Odkud vzor pochází?

Podle materiálů Armády ČR vznikal v kontextu projektu zemí Varšavské smlouvy, které používaly podobné principy maskování. Československá verze navázala na východoněmecké řešení, ale upravila podkladové barvy a vytvořila vlastní variantu.

Proto je československý vz. 60 na první pohled příbuzný východoněmeckému „Strichtarnu“, ale není to stejný potisk. U sběratelských kusů je právě záměna obou vzorů poměrně častá.

Jak dlouho se používal?

Vz. 60 byl zaveden v 60. letech a ve službě přežil výraznou část studené války. V 80. letech už armáda hledala náhradu a postupně se prosazoval nový oděv vz. 85.

Je lepší mluvit o postupném přechodu než o jednom magickém datu, kdy se ve všech skladech přes noc vypařily Jehličky. Armádní výstroj má nepříjemný zvyk dožívat ve skladech, útvarech a zálohách ještě dlouho po zavedení nástupce.

Jak poznat originální kus?

U originálu sledujte hlavně střih, materiál, výrobní značení, razítka a přirozené stárnutí potisku. Barevné odstíny se mohou mezi výrobními sériemi lišit a samotná barva proto není stoprocentní důkaz.

Reprodukce často používají modernější tkaninu, jiné nitě, jiné knoflíky nebo příliš čistý a pravidelný tisk. Na druhou stranu padesát let starý originál nemusí vypadat jako katalogový vzorek. Sběratelství je bohužel disciplína, kde „je to trochu divné“ ještě není laboratorní metoda.

Vz. 60 versus NVA Jehličí

Oba vzory pracují s jemnými krátkými čárkami, ale liší se odstíny, hustotou a celkovou kresbou. Pokud kupujete konkrétní historický kus, nestačí označení „jehličky“ v názvu produktu.

U československé výstroje ověřujte také střih a značení. Samotný potisk se dá napodobit mnohem snáz než celý výrobek odpovídající období.

Má dnes praktické použití?

Ano, ale většinou už mimo profesionální armádu. Originální kusy se používají při reenactmentu, ve sbírkách nebo jako levné odolné oblečení do lesa a na práci.

U zachovalého originálu má ale často větší smysl přemýšlet, jestli ho opravdu chcete týrat při štípání dřeva. Některé velikosti a výrobní série už mají sběratelskou hodnotu vyšší než jejich praktický přínos.

TIP OD MILITARY RANGE
Kupujete Jehličky na nošení? Řešte hlavně stav látky, švů a zapínání. Kupujete je do sbírky? Pak řešte značení, výrobní variantu a originalitu. Stejná bunda může být v jednom případě pracovní hadr a ve druhém malý kus studené války.

Časté otázky

Je vz. 60 stejný jako východoněmecké Jehličí?

Ne. Vzory jsou příbuzné principem a historickým vývojem, ale československý vz. 60 má vlastní barevnost a provedení.

Kdy se vz. 60 používal?

Byl zaveden v 60. letech a v armádní výstroji přežíval i během 80. let, kdy už probíhal přechod k novějším oděvům.

Jak poznám originál?

Kombinací střihu, materiálu, značení, výrobních detailů a potisku. Samotná barva nebo název v e-shopu nestačí.

Je vz. 60 předchůdcem vz. 95?

Historicky ano v řadě československých a českých polních oděvů, ale mezi nimi leží ještě vývoj a používání vz. 85.