Vodní sloupec je způsob, jak vyjádřit odolnost textilie proti pronikání vody pod tlakem. Údaj v milimetrech vypadá jako délka, ale ve skutečnosti představuje tlak, který materiál při zkoušce zvládne. Čím vyšší hodnota, tím větší hydrostatický tlak tkanina zadrží.
Měří odolnost plošného materiálu proti pronikání vody hydrostatickým tlakem. Nepopisuje odolnost proti oděru, prodyšnost, kvalitu DWR ani životnost výrobku.
Fyzikální převod je jednoduchý: jeden milimetr vodního sloupce odpovídá přibližně 9,81 Pa. Proto 5 000 mm představuje asi 49 kPa a 20 000 mm přibližně 196 kPa.
| Vodní sloupec | Přibližný tlak |
|---|---|
| 1 000 mm | 9,8 kPa |
| 5 000 mm | 49 kPa |
| 10 000 mm | 98 kPa |
| 20 000 mm | 196 kPa |
Aktuální ISO 811:2018 popisuje hydrostatickou zkoušku textilií určených k ochraně před vodou. Vzorek je vystaven rostoucímu tlaku vody a sleduje se průnik na druhou stranu.
Výrobci a laboratoře mohou výsledek uvádět v milimetrech vodního sloupce nebo tlakových jednotkách. Při porovnání dvou materiálů je proto důležité vědět nejen číslo, ale i to, podle jaké metody bylo změřeno.
Tady začíná část, kde internet miluje tabulky s velmi přesnými hranicemi a realita se jim směje. Neexistuje jedno univerzální číslo pro „nepromokavost“ všech výrobků.
Lehká pláštěnka, horská bunda a podlážka stanu pracují v úplně jiných podmínkách. U oděvu navíc tlak lokálně roste v místech, kde materiál stlačí popruh batohu, koleno nebo sedací část.
Prakticky proto berte nižší hodnoty jako řešení pro lehčí déšť a vyšší hodnoty jako větší rezervu pro dlouhodobé mokro a tlak. Přesné doporučení ale vždy musí vycházet z celého výrobku, ne z jediného parametru.
Protože vodní sloupec neřeší odvod potu. Pokud se při pohybu výrazně potíte, může být uvnitř vlhko i bez jediného průniku deště skrz materiál.
Další problém vzniká při wet-outu. Když přestane fungovat DWR a vrchní textilie se nasákne, výrazně se zhorší přenos vodní páry. Výsledkem je pocit, že bunda „promokla“, i když membrána stále drží vodu venku.
Vodní sloupec obvykle popisuje samotnou textilii. Hotová bunda ale obsahuje stovky vpichů jehlou, zipy, švy, kapsy a stahování. Pokud nejsou kritická místa správně utěsněná, vysoké číslo materiálu vám může být platné asi jako výborné dveře v domě bez střechy.
U stanů je totéž. Plášť a podlážka mají jinou práci a podlážka bývá mechanicky i tlakově namáhaná víc. Proto nelze stejnou hodnotu automaticky hodnotit stejně u obou částí.
Výsledek nového materiálu není doživotní slib. Zátěry, lamináty i lepené spoje stárnou. Oděr, opakované skládání, praní a chemické působení mohou odolnost proti vodě postupně snižovat.
Proto má smysl hodnotit starší vybavení podle reálného stavu, ne podle katalogu z roku, kdy bylo nové.
Vodní sloupec podle ISO 811 je zkušební metoda pro materiál. Ochranné oděvy proti dešti řeší širší požadavky. V Česku od 1. května 2026 platí ČSN EN ISO 24232, která nahradila ČSN EN 343.
To je dobrý příklad, proč nemá smysl z jednoho laboratorního čísla dělat kompletní hodnocení bundy. Norma pro oděv řeší víc než samotný kus tkaniny.
Materiál při zkoušce odolává hydrostatickému tlaku odpovídajícímu přibližně desetimetrovému sloupci vody, tedy asi 98 kPa.
Má dvojnásobnou hodnotu hydrostatického tlaku, ale neznamená to automaticky dvakrát lepší výrobek. O výsledku rozhodují i další vlastnosti.
Ne. Jde o jinou vlastnost a měří se jinými metodami.
Ano. ISO 811:2018 byla znovu potvrzena v roce 2025 a zůstává aktuální metodou hydrostatické zkoušky textilií.
