Voděodolnost říká, jak dobře materiál nebo hotový výrobek brání pronikání vody za určitých podmínek. A právě „za určitých podmínek“ je ta část, kterou marketing rád schová malým písmem. Jinak se testuje textilie, jinak elektronika a jinak hodinky. Jedno univerzální číslo pro všechno mokré neexistuje.

V KOSTCE, PRO TY CO CHTĚJÍ HLAVNĚ ZŮSTAT V SUCHU
U textilií se často řeší vodní sloupec podle ISO 811, u elektroniky krytí IP a u hodinek tlaková odolnost. U dešťových ochranných oděvů navíc od 1. května 2026 v Česku platí ČSN EN ISO 24232, která nahradila starší ČSN EN 343. Vysoké číslo na visačce je fajn, ale švy, zipy, DWR a správná údržba mají poslední slovo.

Vodoodpudivý, voděodolný a nepromokavý není totéž

Vodoodpudivost řeší hlavně povrch. DWR úprava pomáhá vodě tvořit kapky a stékat, ale sama z běžné tkaniny neudělá pláštěnku.

Voděodolnost už popisuje schopnost materiálu nebo výrobku odolávat průniku vody za určitého tlaku a času. U textilií se typicky vyjadřuje vodním sloupcem.

Nepromokavost má smysl posuzovat u celého výrobku. Bunda může mít skvělou membránu, ale pokud voda projde nepodlepeným švem nebo zipem, fyziku reklamovat nepůjde.

Jak se měří textilie?

Pro odolnost textilií proti pronikání vody se používá zkouška hydrostatickým tlakem podle ISO 811:2018. Tlak vody na vzorek postupně roste a sleduje se okamžik, kdy začne voda pronikat na druhou stranu.

Výsledek se často převádí na milimetry vodního sloupce. Přibližně platí, že 1 000 mm vodního sloupce odpovídá 9,8 kPa. Deset tisíc milimetrů tedy představuje asi 98 kPa.

Samotný údaj ale popisuje materiál, ne automaticky celou bundu. Konečný výsledek ovlivňují švy, zipy, konstrukce kapuce, manžety i stav povrchové úpravy.

Kolik vodního sloupce potřebujete?

Univerzální hranice typu „5 000 mm je na déšť a 20 000 mm na apokalypsu“ berte jen orientačně. Potřebná hodnota závisí na konstrukci výrobku a na tom, jak na materiál tlačíte.

SituaceCo řešit
krátká přeháňkaDWR, základní odolnost materiálu a kryté švy
celodenní déšťvyšší vodní sloupec, podlepené švy, kapuce a rozumná prodyšnost
klečení, sezení, těžký batohvyšší rezerva, protože lokální tlak na tkaninu roste
ponoření vybavenívodní sloupec oděvu nestačí; řeší se konstrukce vaku nebo příslušné krytí

Podrobněji čísla rozebírá heslo vodní sloupec.

Co se změnilo u normy na ochranu proti dešti?

Starší články často odkazují na ČSN EN 343. Ta už ale od 1. května 2026 není aktuální českou normou. Nahradila ji ČSN EN ISO 24232, vycházející z ISO 24232:2024.

Nová norma řeší ochranné oděvy proti srážkám, mlze a zemní vlhkosti. Netýká se například samostatné obuvi nebo rukavic. Pro běžného zákazníka je hlavní pointa jednoduchá: když výrobce deklaruje ochranný oděv podle normy, dívejte se na aktuální normové označení, ne na deset let starou tabulku přeposílanou po internetu.

Elektronika: IP není vodní sloupec

U svítilen, radiostanic nebo elektroniky se používá IP kód. První číslice popisuje ochranu proti pevným částicím, druhá proti vodě. Například IP68 kombinuje prachotěsnost s ochranou při ponoření za podmínek stanovených pro konkrétní výrobek.

IP68 tedy není synonymum pro „můžu to dělat s tlakovou myčkou, potápět s tím a pak to vařit“. Každá zkouška má jiné podmínky. Podrobnosti řeší samostatné heslo IP68.

Hodinky: metry nejsou návod k potápění

Voděodolné hodinky řeší norma ISO 22810, potápěčské hodinky pak přísnější ISO 6425. Číslo v metrech vyjadřuje zkušební odolnost výrobku, ale praktické použití vždy ověřte podle doporučení konkrétního výrobce.

Pokud výrobce výslovně označuje hodinky jako potápěčské podle ISO 6425, jde o jinou kategorii než běžné „water resistant“ hodinky. Koupit 30m hodinky a pak se hádat s oceánem je zbytečně složitý test zákaznického servisu.

Proč jste mokří i v membránové bundě?

Ne každá vlhkost uvnitř znamená, že membrána teče. Při vysoké aktivitě může vznikat víc potu, než systém zvládne odvést. Prodyšnost navíc výrazně klesá, když se vrchní tkanina úplně nasákne vodou.

Právě proto má smysl funkční DWR. Nezastupuje membránu, ale pomáhá udržet povrch tkaniny méně nasáklý, takže celý systém může lépe pracovat. Pot, počasí a zanedbaná DWR umí solidně snížit funkčnost technologie, i když samotná membrána zůstává v pořádku.

Jak voděodolnost udržet?

  • Řiďte se štítkem konkrétního výrobku.
  • Membránové oblečení perte prostředkem vhodným pro funkční materiály a bez aviváže, pokud výrobce neurčí jinak.
  • DWR obnovujte tehdy, když voda přestane na povrchu tvořit kapky.
  • Kontrolujte podlepené švy, zipy a mechanicky namáhaná místa.
  • U elektroniky hlídejte stav těsnění a krytek konektorů.
TIP OD MILITARY RANGE
Při nákupu se neptejte jen „kolik to má vodní sloupec“. Ptejte se také na švy, zipy, prodyšnost, způsob použití a podmínky testu. Jedno velké číslo vypadá na visačce krásně, ale déšť čte celou konstrukci.

Časté otázky

Je voděodolnost totéž co nepromokavost?

Ne. Voděodolnost popisuje odolnost za určitých podmínek. U nepromokavého oděvu musí fungovat celý systém včetně švů a uzávěrů.

Je ČSN EN 343 stále aktuální?

Ne. Od 1. května 2026 ji v Česku nahradila ČSN EN ISO 24232 pro ochranné oděvy proti dešti.

Znamená vyšší vodní sloupec vždy lepší bundu?

Ne. Vodní sloupec je jen jedna vlastnost materiálu. Důležitá je také prodyšnost, střih, švy a celková konstrukce.

Proč bunda zvenku nasákne, i když má membránu?

Často je opotřebená nebo zanesená DWR úprava. Nasáklá svrchní textilie může výrazně zhoršit odvod vodní páry, aniž by samotná membrána byla poškozená.