UV úprava vody používá ultrafialové záření k inaktivaci mikroorganismů. Přesnější termín je proto UV dezinfekce, ne sterilizace: bakterie, viry a prvoci z vody fyzicky nezmizí, ale záření poškodí jejich nukleové kyseliny tak, že se nemohou normálně množit a vyvolat infekci.
Pro úpravu pitné vody se používá hlavně UV-C. Záření poškozuje DNA nebo RNA mikroorganismů a brání jejich další reprodukci.
Klasické nízkotlaké UV zdroje pracují kolem 254 nm, moderní přenosná zařízení mohou používat i UV-C LED s jinou vlnovou délkou. Rozhodující není samotné číslo nanometrů, ale dostatečná validovaná dávka v celém objemu vody.
Prvoci Giardia a Cryptosporidium jsou relativně odolní vůči některým chemickým dezinfekčním metodám, ale UV záření je umí inaktivovat velmi účinně.
Americká EPA pro systémy pitné vody uvádí pro 4log inaktivaci obou organismů referenční dávku 22 mJ/cm². Pro viry je požadavek výrazně vyšší; pro 4log inaktivaci tabulka uvádí 186 mJ/cm².
Proto není přesné tvrdit, že Cryptosporidium „odolává UV mnohem víc než Giardia“. U regulované UV dezinfekce jsou referenční dávky pro oba prvoky prakticky stejné.
Zákal a částice mohou UV záření pohltit nebo mikroorganismus před přímým ozářením odstínit. CDC proto doporučuje před použitím přenosného UV zařízení zakalenou vodu nejprve filtrovat nebo nechat usadit a odebírat čirou část.
To neznamená, že přelití vody přes šátek automaticky vytvoří laboratorně ideální vodu. Je to nouzové předčištění, ne certifikovaný mikrofiltr.
| Metoda | Co umí | Co neumí sama |
|---|---|---|
| UV | inaktivuje mikroorganismy v čiré vodě | neodstraní sediment ani chemikálie |
| mikrofiltr | fyzicky odstraní částice a podle póru bakterie/prvoky | běžné modely nemusí zachytit viry |
| chemická dezinfekce | funguje bez baterie a může mít reziduální účinek | účinek se výrazně liší podle patogenu a času |
| var | spolehlivě ničí běžné patogeny | potřebuje palivo a čas na ohřev i chlazení |
CDC při nejisté vodě považuje var za nejspolehlivější terénní způsob proti mikroorganismům. UV je rychlá a velmi praktická volba, když máte čirou vodu a funkční zařízení.
Chemikálie, těžké kovy, sůl ani radioaktivní kontaminaci. Pokud je zdroj vody chemicky znečištěný, dezinfekce z něj pitnou vodu neudělá.
UV také vodu fyzicky nevyčistí. Mrtvý nebo inaktivovaný mikroorganismus v ní zůstává, stejně jako bahno a písek. Proto může být kombinace filtrace a dezinfekce výrazně univerzálnější.
Ne. Po vypnutí lampy nebo LED ve vodě nezůstane aktivní dezinfekční činidlo. Pokud ošetřenou vodu nalijete do špinavé nádoby, můžete ji znovu kontaminovat.
Čistá lahev a uzávěr jsou proto součást procesu. UV pero může být chytré, ale neumí opravit láhev, ve které od minulého léta bydlí vlastní ekosystém.
U konkrétního produktu má smysl hledat nezávislou validaci nebo certifikaci pro mikrobiologickou úpravu vody, ne jen obecný nápis „UV sterilizer“.
Ano, při dostatečné dávce je dokáže inaktivovat. Viry ale mohou vyžadovat výrazně vyšší UV dávku než Giardia nebo Cryptosporidium.
Výrazně hůř. Částice mohou mikroorganismy před zářením stínit, proto je potřeba vodu předčistit.
Ne úplně. UV inaktivuje mikroorganismy, zatímco filtr fyzicky odstraňuje částice a podle konstrukce i některé patogeny.
Ne. Běžná přenosná UV dezinfekce není určena k odstranění chemického nebo radioaktivního znečištění.
