Termovize vytváří obraz z infračerveného záření, které vyzařují objekty podle své teploty a povrchových vlastností. Nepotřebuje viditelné světlo, takže funguje ve dne i v úplné tmě. Nevidí ale „teplotu jako rentgen“ a už vůbec neprohlíží skrz stěny. Zobrazuje hlavně rozdíly tepelného vyzařování povrchů, které má senzor v zorném poli.
Většina civilních pozorovacích termovizí používá nechlazený mikrobolometr pracující v dlouhovlnné infračervené oblasti (LWIR). Dopadající infračervené záření nepatrně mění vlastnosti jednotlivých pixelů detektoru a elektronika z těchto změn skládá obraz.
Objektivy bývají z materiálů propustných pro LWIR, typicky z germania nebo jiných speciálních infračervených materiálů. Běžné okenní sklo dlouhovlnné infračervené záření nepřenáší tak, aby přes něj pozorovací termovize fungovala jako přes normální okno.
Noční vidění zesiluje světlo, termovize pracuje s tepelným zářením. Noktovizor proto umí zobrazit více detailů známých z běžného obrazu, zatímco termovize výborně zvýrazní tepelně odlišný objekt.
Termovize má často výhodu při hledání člověka nebo zvěře proti členitému pozadí. Hustá mlha, déšť, kouř nebo vegetace ale mohou infračervené záření zeslabovat a zkracovat reálný dosah. „Vidí skrz mlhu“ je tedy podobně přesné jako „auto jede v zimě“ – ano, ale podmínky pořád něco mění.
Vyšší počet pixelů dává při stejném zorném poli více detailu na cíl. Běžné pozorovací přístroje používají například 256×192, 384×288 nebo 640×512 pixelů, ale nabídka je širší a technologie se dál posouvá.
Samotné rozlišení nestačí. Dva senzory se stejným počtem pixelů mohou mít jinou velikost pixelu, objektiv, zpracování obrazu i citlivost. Výsledná použitelnost proto není soutěž o největší číslo v prvním řádku katalogu.
NETD vyjadřuje tepelnou citlivost senzoru a obvykle se uvádí v milikelvinech. Čím nižší hodnota, tím menší teplotní rozdíly dokáže systém rozlišit.
Nízké NETD pomáhá hlavně ve scénách s malým tepelným kontrastem, například za vlhkého počasí nebo při podobné teplotě cíle a pozadí. Neznamená ale automaticky nejlepší termovizi. Optika, kalibrace a algoritmy obrazu zůstávají stejně důležité.
Delší ohnisko objektivu obvykle znamená užší zorné pole a více pixelů na vzdálený cíl. Kratší ohnisko nabízí širší obraz a je příjemnější pro pozorování na kratší vzdálenosti.
Proto neexistuje univerzální „nejlepší 35mm objektiv“. Do lesa může být příjemnější širší zorné pole, na otevřené pole naopak užší optika s větším dosahem.
Výrobci často rozlišují tři různé úrovně:
Tyto vzdálenosti závisejí na rozměru cíle, senzoru, objektivu, počasí, kontrastu i kritériu, které výrobce používá. Proto je marketingový dosah potřeba číst spolu s metodou výpočtu.
Umí ale ukázat nepřímé stopy, třeba teplejší místo po motoru nebo člověku. To není pohled skrz materiál, jen tepelná stopa na jeho povrchu.
Vedle senzoru a objektivu řešte obnovovací frekvenci, výdrž baterie, ergonomii, odolnost, možnost kalibrace a kvalitu displeje. U přístroje do terénu je dobrý obraz jen půlka práce; druhou půlku dělá to, jestli ho dokážete ovládat v rukavicích a jestli se nevzdá po prvním mokrém víkendu.
Ano. Nepotřebuje viditelné světlo, protože snímá infračervené záření objektů.
Ne. Zobrazuje hlavně povrch, který je vůči použité infračervené oblasti opticky viditelný.
Obecně ano, protože znamená vyšší tepelnou citlivost. Kvalitu celého obrazu ale určují i další části systému.
Na detekci stačí několik pixelů a tepelný kontrast. Pro spolehlivé určení cíle je potřeba výrazně více obrazového detailu.
