TPR (z anglického thermoplastic rubber) je běžné obchodní označení pružných termoplastických materiálů, které se zpracovávají podobně jako plast, ale při běžném používání se chovají podobně jako pryž. Není to jedna přesně daná chemická látka. V praxi se pod TPR často skrývají styrenové termoplastické elastomery, například směsi založené na SBS nebo SEBS.
Ne. Klasická pryž je obvykle chemicky zesíťovaná vulkanizací, takže ji po vytvrzení jednoduše znovu neroztavíte a nevstříknete do formy. Termoplastický elastomer naopak při zahřátí změkne nebo teče a po ochlazení se znovu vrátí do pružného stavu.
To usnadňuje sériovou výrobu, vstřikování více materiálů v jednom dílu a v některých případech také opětovné zpracování výrobního odpadu. Neznamená to ale, že každá stará podrážka z TPR automaticky skončí jako nová podrážka. Recyklovatelnost závisí na směsi, znečištění a dostupné technologii.
TPE je obecná rodina termoplastických elastomerů. Norma ISO 18064 používá přesnější skupiny podle chemického složení. Pro styrenové termoplastické elastomery používá označení TPS.
Termín TPR se v obchodě používá volněji. Často označuje právě styrenové TPE směsi pro podrážky, úchopové plochy a měkké díly, ale nelze automaticky tvrdit, že každý výrobek označený TPR má stejné složení. Pokud potřebujete chemickou odolnost nebo přesný teplotní rozsah, hledejte technický list konkrétního materiálu.
U outdoorové a pracovní obuvi je TPR zajímavý hlavně cenou, odolností a možností vytvořit členitý dezén přímo ve formě.
Tady neexistuje jedno univerzální číslo. Styrenové TPE mohou mít velmi dobrou pružnost za chladu, ale jednotlivé chemie SBS, SIS, SEBS nebo SEPS mají odlišnou tepelnou stabilitu a zpracovatelské teploty.
Hydrogenované typy jako SEBS obvykle lépe snášejí teplo, UV záření a stárnutí než základní SBS. Pokud tedy někdo řekne „TPR měkne při 100 °C“, je to příliš hrubé zjednodušení. Materiál je potřeba posuzovat podle konkrétního typu materiálu.
Podle směsi. Některé kompaundy jsou formulované pro zvýšenou odolnost vůči olejům, palivům nebo čisticím prostředkům, jiné při kontaktu bobtnají nebo ztrácejí pevnost.
U pracovní obuvi proto nekoukejte jen na slovo TPR. Pokud potřebujete podešev do servisu, dílny nebo prostředí s uhlovodíky, hledejte konkrétní deklaraci odolnosti hotového výrobku.
| Materiál | Typická výhoda | Typická slabina |
|---|---|---|
| TPR | snadné vstřikování, pružnost, široká škála tvrdostí | vlastnosti se výrazně liší podle směsi |
| PU | nízká hmotnost, dobré tlumení | některé typy mohou časem hydrolyzovat |
| vulkanizovaná pryž | velmi dobrý oděr a trakce podle směsi | vyšší hmotnost a složitější zpracování |
Pořadí není univerzální. Špatná gumová směs může klouzat a dobré TPR může fungovat výborně. O výsledku rozhoduje receptura, dezén, tvrdost a podmínky použití.
Stačí běžné čištění vodou a jemným prostředkem podle doporučení výrobce. Vyhněte se dlouhému kontaktu s rozpouštědly a agresivní chemií, pokud pro ně výrobek není určený.
U lepených podešví může být oprava složitější, protože některé TPR směsi mají nízkou povrchovou energii a před lepením vyžadují vhodnou přípravu nebo základní adhezní nátěr. Univerzální tubička lepidla z benzinky tedy nemusí být vrchol materiálového inženýrství.
Thermoplastic rubber, tedy obchodní označení pro pružné termoplastické materiály s vlastnostmi podobnými pryži.
TPR se často používá jako obchodní označení části TPE materiálů, ale TPE je širší technická kategorie.
Na rozdíl od vulkanizované pryže se termoplastický elastomer teplem znovu měkčí a lze jej zpracovávat tavením. Praktická recyklace ale závisí na konkrétní směsi a čistotě materiálu.
Může být. Důležitá je konkrétní receptura, tvrdost a dezén, ne jen název TPR.
