Polyamid je skupina polymerů, do které patří také syntetická textilní vlákna označovaná jako nylon. V evropském značení se proto používá přímo název „polyamid nebo nylon“. Ve výstroji ho potkáte na batozích, popruzích, lanech, oblečení i technických tkaninách.
Nařízení EU č. 1007/2011 uvádí pro textilní značení společnou kategorii „polyamid nebo nylon“. Definuje ji jako vlákno ze syntetických lineárních makromolekul s opakujícími se amidovými vazbami, z nichž nejméně 85 % je navázáno na alifatické nebo cykloalifatické jednotky.
Pro zákazníka není potřeba učit se definici nazpaměť. Podstatné je, že „nylon“ není marketingový název jedné tkaniny. Je to rodina materiálů, která se může zpracovat do jemného oděvního vlákna stejně jako do velmi robustní technické příze.
Mezi známé zástupce patří polyamid 6 (PA 6) a polyamid 6.6 (PA 66 nebo PA 6.6). Mají odlišnou molekulární stavbu a liší se v některých tepelných, mechanických a zpracovatelských vlastnostech.
To ale neznamená, že PA 6.6 je automaticky „lepší“ ve všech výrobcích. U textilu rozhoduje také kvalita polymeru, způsob zvlákňování, jemnost a tvar příze, vazba a povrchová úprava. Dvě tkaniny se slovem nylon mohou mít společného asi tolik jako dvě auta se slovem benzín v technickém průkazu.
Toray u svých polyamidových vláken uvádí vysokou pevnost v tahu, odolnost proti oděru a široké použití od oděvů po průmyslové materiály. U technické výstroje je dobrým příkladem CORDURA Classic, která používá vysokopevnostní nylon 6,6 a výrobce ji staví právě na odolnosti proti oděru a trhání.
To dobře ukazuje rozdíl mezi polymerem a hotovou tkaninou. Odolnost nevzniká jen tím, že je něco z nylonu. U batohu nebo sumky pořád rozhodují švy, namáhaná místa, výztuhy a případný zátěr. Výborná látka přišitá mizernou nití je pořád jen dražší způsob, jak jednou vysypat obsah na zem.
Polyamidy mohou přijímat vlhkost a jejich vlastnosti se tím mohou měnit. Přesná hodnota závisí na konkrétním typu polymeru a podmínkách; technické listy jednotlivých PA 6 nebo PA 66 proto uvádějí různé hodnoty vlhkosti a rozdílné mechanické vlastnosti v suchém a kondicionovaném stavu.
U běžné výstroje to neznamená, že se nylonový batoh po dešti vzdá služby. Znamená to jen, že není rozumné přenášet jedno procento nasákavosti nebo jednu tabulku mechanických hodnot na celou rodinu polyamidů.
Oba materiály se používají v technickém textilu a oba mohou vzniknout ve velmi lehké i velmi robustní podobě. Nylon se často volí tam, kde je důležitá mechanická odolnost; polyester zase najdete ve fleecu, podšívkách, funkčních vrstvách, plachtách a řadě dalších výrobků.
Není proto moc užitečné ptát se, který polymer je „lepší“. U zákaznického výběru je lepší řešit, co má hotový výrobek dělat a jak je konkrétní textilie postavená.
Údaj jako 210D, 500D nebo 1000D popisuje lineární hustotu příze. Vyšší denier znamená těžší přízi stejné délky, ale není to přímá hodnota pevnosti celé látky.
Právě proto může lehčí konstrukce z kvalitní vysokopevnostní příze v některých zkouškách dopadnout lépe než těžší materiál jiné konstrukce. Denier je užitečné číslo. Jen nemá superschopnost nahradit zbytek technického listu.
Řiďte se pokyny výrobce celého výrobku. Batoh může kromě polyamidu obsahovat polyuretanový zátěr, pěny, lamináty, lepidla nebo plastové výztuhy, které mají jiné limity než samotná příze.
V textilním značení se názvy překrývají. Evropské nařízení uvádí přímo kategorii „polyamid nebo nylon“. Polyamid je širší chemická skupina; nylon je běžný název syntetických polyamidových vláken.
Jde o dva různé polyamidy s odlišnou chemickou strukturou a dílčími vlastnostmi. Pro zákazníka ale často rozhoduje víc konstrukce konkrétní příze a tkaniny než samotné číslo za zkratkou PA.
Ne jako univerzální pravidlo. Vysoce pevnostní nylon 6,6 se používá u velmi odolných tkanin, ale výslednou odolnost hotového výrobku určuje také příze, vazba, gramáž, zátěr, švy a konstrukce.
500D označuje lineární hustotu příze v denierech. Nejde o přímé měření pevnosti celé tkaniny ani hotového výrobku.
Obsah byl vytvořen ve spolupráci s AI.
