Akryl je syntetické textilní vlákno založené na akrylonitrilu. Evropské nařízení č. 1007/2011 používá název akryl pro vlákno z lineárních makromolekul, jejichž řetězec obsahuje nejméně 85 % hmotnosti akrylonitrilových opakujících se jednotek.
Právní textilní označení je poměrně přesné. Aby se vlákno v EU označovalo jako akryl, musí mít v polymerním řetězci nejméně 85 % hmotnosti akrylonitrilových jednotek.
Modakryl je jiná kategorie: má více než 50 %, ale méně než 85 % akrylonitrilových jednotek. Proto není správné používat oba názvy jako synonyma.
Akrylová vlákna se dají zpracovat do měkkých, objemných a pružných přízí. Proto se často používají v čepicích, svetrech, rukavicích, ponožkách a dekách, kde může výsledný omak připomínat vlněnou pleteninu.
Podobný pocit na ruce ale neznamená stejné chování. Vlna a akryl mají odlišnou chemickou strukturu, práci s vlhkostí i reakci na teplo.
Odborné zdroje uvádějí u běžných akrylových vláken nízký moisture regain, typicky kolem 1 až 2,5 % při standardních podmínkách. To pomáhá rychlému schnutí, ale zároveň zvyšuje sklon k elektrostatickému náboji.
Číslo 2 % v příloze IX nařízení EU je něco jiného: jde o dohodnutou přirážku vlhkosti používanou při výpočtu hmotnostního složení textilií. Není to univerzální laboratorní údaj o nasákavosti každého akrylového výrobku.
Vlna má podstatně vyšší schopnost přijímat vodní páru než akryl. Odborná literatura uvádí u vlny moisture regain přibližně 14–18 %, zatímco u akrylu zhruba 1–2 %.
Akryl proto obvykle rychleji schne a je méně citlivý na moly, zatímco vlna lépe pracuje s vlhkostí a nabízí jiné termoregulační chování. Který materiál je vhodnější, závisí na konstrukci oděvu a použití.
Ano. Neupravené akrylové vlákno se může zapálit a hořet. Při zahřívání se může smršťovat, měknout a rozkládat; není vhodné ho prezentovat jako materiál pro ochranu proti plameni.
Pro oděvy s požadavkem na omezenou hořlavost se používají jiné polymery, speciální úpravy nebo například modakrylové směsi navržené právě pro vyšší odolnost proti plameni.
Výzkum materiálu, z něhož později vzniklo akrylové vlákno Orlon, začal v laboratořích DuPont v roce 1941. Název Orlon byl podle Hagley Museum oficiálně zaveden a registrován jako ochranná známka v srpnu 1948.
Orlon je obchodní značka konkrétního výrobce, nikoli obecný název všech akrylových vláken.
Vždy má přednost štítek hotového výrobku. Pleteniny z akrylu mohou být citlivé na vysokou teplotu a mechanické namáhání, zejména při sušení.
U směsí se navíc údržba řídí nejslabším článkem celé konstrukce, nikoli jen procentem akrylu na etiketě.
Syntetické textilní vlákno založené na polymeru s nejméně 85 % hmotnosti akrylonitrilových opakujících se jednotek.
Ne. Evropské předpisy definují modakryl jako vlákno s více než 50 %, ale méně než 85 % akrylonitrilových jednotek.
Není vhodné zaměňovat dvě různé veličiny. EU používá 2% dohodnutou přirážku vlhkosti pro výpočty složení; skutečný moisture regain se měří za definovaných podmínek a typicky bývá kolem 1–2,5 %.
Ne. Neupravené akrylové vlákno je hořlavé. Pro oděvy s požadavkem na odolnost proti plameni se používají jiné materiály nebo speciální směsi.
Obsah byl vytvořen ve spolupráci s AI.
