AKM je modernizovaná sovětská útočná puška systému Kalašnikov ráže 7,62×39 mm, zavedená do služby v roce 1959. Písmeno M znamená modernizirovannyj, tedy modernizovaný. Nejviditelnější změnou byla návrat k lisovanému pouzdru závěru v konstrukci vhodné pro velkosériovou výrobu.
Častá zkratka „AK-47 měl frézované pouzdro, AKM lisované“ není úplně přesná. První sériový typ AK používal lisované pouzdro, ale výrobní potíže vedly k přechodu na frézované Type 2 a Type 3. AKM se v roce 1959 vrátil k lisovanému řešení v technicky vyzrálejší podobě.
Právě pozdější frézované varianty jsou dnes nejčastějším vizuálním obrazem toho, čemu se na Západě říká AK-47. Proto se rozdíl proti AKM často zjednodušuje.
Identifikační list Small Arms Survey uvádí pro sovětský AKM ráži 7,62×39 mm M1943, délku 896 mm, hmotnost nenabité zbraně 3,06 kg, zásobník na 30 nábojů, kadenci přibližně 600 ran za minutu a úsťovou rychlost 715 m/s.
U AKMS se sklopnou pažbou uvádí tentýž zdroj hmotnost 3,53 kg a délku 907 mm s rozloženou, respektive 657 mm se sklopenou pažbou.
Typickým znakem je lisované pouzdro s viditelnými nýty. Small Arms Survey také uvádí šikmo seříznutý ústní kompenzátor jako častý rozpoznávací znak AKM proti staršímu AK.
Není to ale absolutní identifikační pravidlo. Rodina AK má velké množství licenčních i nelicenčních derivátů a některé zahraniční konstrukce kombinují prvky různých variant.
Základní AKM má pevnou pažbu. AKMS používá kovovou pažbu sklopnou pod zbraň a byl určen tam, kde byla výhodou menší přepravní délka.
Kromě sovětských verzí existuje široká rodina zahraničních derivátů. Small Arms Survey uvádí například polské, rumunské, východoněmecké, čínské, egyptské, severokorejské a jugoslávské konstrukce. Ne každá z nich je přitom přesnou kopií sovětského AKM.
V běžné řeči se „AK-47“ používá skoro pro jakoukoli pušku kalašnikovského typu. Small Arms Survey upozorňuje, že značná část zbraní takto označovaných je ve skutečnosti AKM nebo některý z jeho derivátů.
Pro přesnější popis je proto lepší použít AK, AKM, AKMS nebo obecnější označení AK-pattern, pokud konkrétní model nelze bezpečně určit.
Původní AKM umožňuje samočinnou střelbu. Podle zákona č. 90/2024 Sb. jsou samočinné palné zbraně kategorií R1.
Samonabíjecí zbraň vzniklá nevratnou úpravou ze samočinné zbraně je samostatně zařazená do kategorie R2. U civilního kusu proto nestačí název „AKM“; rozhoduje skutečná konstrukce a právní historie konkrétní zbraně.
Avtomat Kalašnikova Modernizirovannyj, tedy modernizovaná verze sovětské pušky systému Kalašnikov.
Ne. Úplně první sériový typ měl lisované pouzdro; pozdější Type 2 a Type 3 přešly na frézované provedení. AKM zavedl zdokonalené lisované pouzdro.
Typické jsou nýty lisovaného pouzdra a u řady kusů šikmo seříznutý ústní kompenzátor. U zahraničních derivátů ale mohou být znaky odlišné.
Samočinná palná zbraň je podle zákona č. 90/2024 Sb. kategorií R1. Samonabíjecí zbraň vzniklá nevratnou úpravou ze samočinné je R2.
Obsah byl vytvořen ve spolupráci s AI.