7,62×39 mm je sovětský puškový náboj vz. 43, který vznikl během druhé světové války jako mezistupeň mezi pistolovou a plnovýkonnou puškovou municí. Je pevně spojený s rodinou AK, ale samotný náboj je starší než AK a nebyl původně vyvinut přímo pro tuto jednu zbraň.
Nový sovětský náboj vz. 1943 vznikl v průběhu druhé světové války. Muzejní zdroje dokumentují, že po jeho vzniku v roce 1943 začal vývoj nové soustavy pěchotních zbraní komorovaných právě pro tento náboj.
To je důležitá oprava proti často opakované zkratce „náboj vyvinutý pro AK-47“. Vývoj AK přišel až následně; nový náboj byl platformou pro více konstrukcí.
Druhé číslo označuje nominální délku nábojnice. C.I.P. uvádí pro nábojnici 7,62×39 maximální délku 38,70 mm a maximální celkovou délku náboje 56,00 mm.
První číslo je tradiční nominální ráže vývrtu. Technický list C.I.P. uvádí průměr vývrtu přes pole 7,62 mm, ale průměr projektilu a drážek 7,92 mm. Proto není přesné psát, že samotná střela má průměr 7,62 mm.
C.I.P. stanovuje pro 7,62×39 maximální tlak Pmax 3550 bar. Jde o normový údaj pro zkoušení a zaměnitelnost střeliva a komor.
Konkrétní rychlost a energie se mění podle laborace, hmotnosti střely a délky hlavně. Proto článek nepřiděluje celé ráži jednu „správnou“ úsťovou rychlost.
Náboj se spojil s několika zásadními sovětskými konstrukcemi, například SKS, RPD a rodinou AK/AKM. V Československu jej používá také konstrukčně odlišný samopal vz. 58.
Vojenský historický ústav u vz. 58 přímo uvádí „7,62×39 mm (náboj vz. 43)“. Stejná ráže proto neznamená, že vz. 58 je konstrukční kopií AK – sdílejí především náboj, nikoli mechanismus.
Shodné číslo 7,62 může mást, ale jde o zcela odlišné náboje. Liší se délkou nábojnice, rozměry komory, tlakem i zbraněmi, pro které jsou určeny.
Stejně tak 7,62×39 není zaměnitelný s 7,62×54 R nebo jinými náboji začínajícími číslem 7,62.
Běžné náboje s jednotnou střelou, které nespadají do přísnější kategorie, jsou podle zákona č. 90/2024 Sb. střelivem S3. Konkrétní konstrukce střely může zařazení změnit.
Průbojné, výbušné nebo zápalné náboje spadají do přísnější kategorie S1 a svítící střelivo do S2. Zákon zároveň zakazuje nabývání střeliva prostřednictvím spotřebitelské smlouvy uzavřené na dálku.
Ne. Náboj vz. 43 vznikl v roce 1943 a teprve následně byly pro něj vyvíjeny nové zbraně včetně SKS, RPD a později AK.
Nominální ráže 7,62 mm odpovídá rozměru vývrtu přes pole; C.I.P. u projektilu uvádí maximální průměr 7,92 mm.
Pro 7,62×39 uvádí C.I.P. Pmax 3550 bar.
Ano. Vojenský historický ústav uvádí u československého samopalu vz. 58 ráži 7,62×39 mm, náboj vz. 43.
Obsah byl vytvořen ve spolupráci s AI.